Bollywood * HIP Dance * Bharatanatyam

BOLLYWOOD
Bollywood je indický filmový tanec. Indické filmy jsou plné tance. Choreografie, které jsou pro filmovou společnost vytvořeny, patří k nejnápaditější taneční tvorbě světa. Čistě stylově nelze bollywood nikam zařadit, neboť je kompozicí všech "světových" tanců. Typická pro tanec je "filmová hudba", která vždy něco znázorňuje, má určitý energetický náboj a dle tohoto náboje se utváří celá choreografie.

HIP DANCE = Hot Indi Pop Dance
Tento nový taneční styl originálně mísí prvky různých druhů tance. Základem je bollywood který se spojuje s hip hopem, clip dance, jazz dance, orientálním tancem a dalšími moderními výrazovými formami.
Velmi důležitou součástí HIP Dance je Hot = svůdnost ženského těla a pohybů, vyzývavost a flirt.
HIP Dance má příznivý vliv na uvědomění si ženskosti a posiluje sebevědomí.
Tento taneční styl je zaměřený na zformování postavy, posílení téměř všech svalových partií a zároveň není příliš složitý a fyzicky náročný.

BHARATANATYAM
Indická kultura patří k nejstarším na světě a může se chlubit nepřerušenou kontinuitou svého vývoje. Nejinak je tomu i u indického tance a hudby.
Základem pro klasický indický tanec a vůbec divadelní umění se v Indii stal starověký text Nátyašástra (asi 400 př.n.l.; některé prameny tvrdí, že je mnohem starší). Principů zde popsaných se nejvíce drží taneční forma "Bharata nátyam".

Tanec bharatanátyam tkví hluboce svými kořeny v bohatém mytologickém a kulturním dědictví Indie. Tanečnice oblečena v prvotřídním hedvábném sárí, s bohatými šperky, tančící na překrásnou klasickou hudbu a konečky svých vyprávějící příběhy z dávných časů, kdy po zemi chodili bohové a démoni. S nadsázkou můžeme říct, že tento tanec nabízí to nejlepší z kultury starověké Indie.

Bharata Nátyam vznikl v Jižní Indii na území dnešního státu Tamil Nádu.
Původně šlo o tanec, který tančily kněžky (Dévádásí) při chrámových bohoslužbách. Tanec byl tedy formou náboženského rituálu a byl ceněn jako nejvyšší forma uctívání. Kněžky dévádásí se těšily velké úctě a byly velmi vzdělané. Ovládaly hru na různé nástroje, zpěv, filozofii a mluvily několika jazyky.

Název tance Bharatanátyam je vlastně složeninou slov BHAva (výraz), RAga (hudba), TAla (rytmus) a NÁTYAM (dramatické umění). Z tohoto chrámového tance se postupně vyvinul překrásný sólový tanec s vysokou stylizací, důmyslnou technikou a nezměrnou hloubkou. Do jednoho harmonického celku se zde spojují všechny výše zmíněné aspekty. Složité rytmické vzory jihoindické klasické hudby tanečnice přesně vydupává svými chodidly, nad kterými má připevněné kotníkové rolničky. Sama je tedy svým způsobem součástí orchestru, a proto musí skladby dokonale znát. Melodii skladby doprovází pohybem celého těla, a to včetně pohybů hlavy a očí. Ve výrazových částech skladby, tanečnice doprovází text písně pomocí mimických a symbolických gest, neboli "muder" (pozic prstů). Říká se, že pomocí "muder" je možné popsat až na 5.000 slov!

Bharatanátyam se dá rozdělit na čistý tanec (nritta) a výrazové kompozice (nritya). Tyto dva aspekty jsou v jednotlivých choreografiích zastoupeny různou měrou. Tanec začíná úvodním výstupem "Pushpanjali", kdy tanečnice na jevišti obětuje květiny, děkuje svému učiteli a zdraví diváky. Choreografie "Alarippu" pomocí zrychlujícího se rytmického tance připravuje diváky i samotnou tanečnici na další části někdy až dvou hodinového vystoupení.
"Jathisvaram" je technicky náročný tanec skládající se z bohatých rytmických vzorů. Naproti tomu "Sabdam" připojuje k čistému tanci i tanec výrazový.
Poté následují ještě další tance, ovšem hlavní částí celého vystoupení je "Varnam". Jedná se o nejdelší taneční kompozici celého vystoupení (30 - 60 minut). Varnam je pro tanečnici nejnáročnější nejen svou délkou, ale klade i vysoké nároky na techniku, rytmus a výraz. Následuje předposlední úsek zvaný "Thillana", kde tanečnice může předvést svou technickou virtuozitu. Svým způsobem je to jakási perlička na závěr a často má chytlavou melodii, která divákům ještě dlouho zní v uších. Celé vystoupení je pak, stejně jako úvod, uzavřeno krátkou modlitbou. Všechny tyto části mají ve svém celkovém souhrnu za úkol pozvedat tanečnici a diváky na vyšší úroveň duchovního uvědomění.
Kdo měl tu čest shlédnout zkušenou tanečnici bharatanátyam za doprovodu živého orchestru, jistě vám potvrdí, že je to nádherný zážitek.
Vystoupení se dnes konají jak v tradičním prostředí chrámů, tak na moderních
scénách v indických metropolích. Největší možnost shlédnout taneční
představení je v zimních měsících při příležitosti různých tanečních festivalů.

Popularita tance bharatanátyam již překročila hranice indického
subkontinentu a získává si stále více zájemců. Mnoho jeho přívrženců
oslovuje jak jeho duchovní hloubka, která v západních stylech tance chybí,
tak čistota a možnosti jeho techniky. Dalším zajímavým aspektem je napojení
tance na celou indickou kulturu a jeho propojení s ostatními druhy umění,
což umožňuje celistvý rozvoj osobnosti.

V naší přetechnizované západní kultuře je nanejvýš důležité hledat rovnováhu
k dnešnímu uspěchanému životu za monitorem. A není nic krásnějšího, než
najít protipól v tomto exotickém tanci a napojit se tak na bohatou studnici
moudrosti a poznání, kterou pro nás naplnili starověcí mudrci, umělci,
hudebníci, básníci a taneční choreografové.

Bollywood