Rozhovor s Martinou Panochovou: Učitelka, která chvilku neposedí

Martina Panochová je děvče do nepohody. Ve všem najde něco pozitivního. Dokáže povzbudit, když se cítíte pod psa a navíc by mohla létat z fleku do kosmu. Zvládne totiž extrémní přetížení. Nepotřebuje k tomu žádný tajný NASA program, stačí jí vlastní tréninkový plán, hodně lekcí twerku a street dance. K tomu se ráda podělí o své tajemství, jak si udržet perfektní postavu v každém věku.

Narozena: 29.4. 1980 (býk), Rakovník - V tomto městě narozena, ale jako novorozeně také odnesena a již se sem nevrátila.

Výška: cca 169 cm

Barva očí: modrá

Barva vlasů: Obarvená blondýna

Tohle chce však slyšet celý příběh: Z původně nevýrazné světlé hnědovlásky jsem kdysi začala toužit po blond vzhledu … A tak jsem odbarvovala občas nějaké pramínky, abych vzhledu „blondsky“ dosáhla!
Paradoxně, jakmile se začala rozvíjet moje taneční kariéra, připadalo mi, že by to chtělo nějakou změnu! Z blondsky jsem šla přes hnědé pramínky do hnědého přelivu, který jsem ztmavovala a ztmavovala, až jsem po mé trpělivé kadeřnici vystartovala s přáním, že chci tu nejčernější černou barvu, kterou najde! ... Do toho mi pak kamarád vyholil půlku hlavy a image drsné tanečnice byla na světě!

Jaká je tvá rodina? Padlo jablko daleko od stromu?

Pocházím z rodiny, kde babičky a tetičky byly učitelky a zbytek členů umělci …

Nikoho pak asi nepřekvapí, že polovinu dne trávím ve škole jako "pančelka" angličtiny a druhou polovinu dne trsám jak o život - ať už na lekcích tance nebo na nějaké té show!
Dědeček hrával v orchestru Národního divadla, tatínek je členem Panochova kvarteta, mamča je klavíristkou, sestra houslistkou ... Já ten klavír taky dlouho pokoušela, ale tanec to pak vyhrál na plné čáře! … Asi jsem chtěla ten umělecký ráz naší rodinky ještě o něco rozšířit, aby nezůstal jen u hudby!

Jaká vidíš své profese?

Jak už jsem uvedla v otázce výše … Abych se nenudila, protože to je jedna z věcí, která mě nenechává v klidu, ráno vstávám do školy a jsem paní učitelkou angličtiny a odpoledne už se pak těším na mé taneční lekce a případná večerní vystoupení. Takže paní učitelka a tanečníce v jednom. Ale obojí mě baví a navíc se tato dvě zaměstnání dají velice dobře skloubit dohromady! Když člověk pomine tu maličkost, že nestíhá spát!

Kdo vedl tvé první taneční krůčky?

Jak už jsem uvedla, pocházím z rodiny, která je čistě hudební a s tancem moc co do činění nikdy neměla. Asi i proto jsem se k tanci dostávala tak nějak sama a postupně. Jako malá jsem metala hvězdy v obýváku a na zahradě a v pokojíčku jsem si hrála na gymnastku, která soutěží o titul ...
Postupně jsem začala navštěvovat různé taneční lekce českých i zahraničních lektorů a prošla jsem opravdu mnohými! Dokonce i orientálním tancem! Když jsem však ochutnala poprvé street dance, věděla jsem, že už nechci jinak. Obrovská euforie, úžasná atmosféra a vnitřní spokojenost. Navštěvovala jsem čím dál tím víc lekcí, postupně začala učit a vystupovat a věnovat této nádherné aktivitě většinu svého času.

Kdy ses opravdu úplně zamilovala do twerku? Byla to láska na první pohled? Nebo až na ten druhý?

Hned jak jsem uviděla první video s twerkem. Nenechalo mě to vklidu a napadlo mě, že tohle by se dalo skvěle spojit se streetem, který tančím! Jako ženská miluju, když tanec jakkoli právě ženskost rozvíjí, ukazuje na její krásy, podtrhuje její pohyby a činí tak dámu sebevědomější a nádhernější! Twerk je toho právě příkladem! Druhé zamilování přišlo, když jsem pronikla do tajů všech twerkových prvků a pohybů, osvojila jsem si je a začala si je opravdu užívat!

Trvá stále tento stav a je stejně intenzivní?

Rozhodně ano. I když by se mohlo zdát, že twerk nemá příliš mnoho prvků a možností, které se člověk musí naučit, kouzlo tkví v tvoření choreografií na nejrůznější hudbu, propojování s jinými styly, vymýšlení dalších a dalších obměn a nápadů, jak twerk využít a jak ho podat. Kromě toho všeho jsou tu nesčetná twerková vystoupení před nejrůznějším publikem, která mě asi nikdy nepřestanou bavit!

Chystáš nějakou výraznou twerk evoluci na lekcích?

O výrazné twerk evoluci nepřemýšlím, popravdě řečeno! Mám dojem, že tak, jak s mými twerkařkami na lekcích doslova řádíme zatím nějakou extra evoluci nepotřebuje! Evoluce to je maximálně v tom, jak se moje skvělé klientky dokážou během doslova pár lekcí úžasně zlepšit a rozvinout, zamakat na sobě a ukázat neskutečné výsledky!

Tanec a show! Lze tyto dvě věci oddělit nebo patří nerozlučitelně k sobě?

Pro mě osobně patří rozhodně nerozlučitelně k sobě. Má pro mě určitě daleko větší smysl vymýšlet choreografie, tančit, trénovat s tou představou, že pak to všechno někomu předvedeme a ten dotyčný z toho má třeba podobnou radost, jakou máme my tanečníci! Proto se snažím vystupovat i s mými tanečními klienty, které učím, protože je to pro ně zase o něco větší motivace, když mají ten krásný cíl, že své umění někomu předvedou! Show je úžasná věc, nesmírně se vždycky na vystoupení těším a užívám si ho! Nicméně, určitě jsou i tanečníci, kteří preferují třeba čistě jen učení tance a nevystupují až tak často. Tanec se dá pojmout různými cestami a každá z nich je určitě správná!

Pomyslela jsi někdy na to, že praštíš s tancem?

NE! NE! NE! Pevně doufám, že budu tančit jak to ještě nejdéle půjde! Člověk pak akorát asi musí přizpůsobit svůj věk stylu tance tak, aby to nepůsobilo spíše komicky než umělecky ... Ale tanec je můj životabudič, moje energie a moje dobrá nálada a jen tak se ho určitě nevzdám!

Jak se udržuješ v kondici?

Mám to štěstí, že pohyb opravdu miluju. Kromě všech tanečních lekcí, které vedu, a že jich není málo, ještě trénuju se svou taneční skupinou, což je pro mě další pohyb a v podstatě každý den chodím vybít ještě nějakou tu energii do fitka, kde běhám a posiluji a je to pro mě určitý rozjezd před tanečními lekcemi. Posilování a strečink mám opravdu ráda a cítím, že dělá dobře mému tělu. I proto jsem nyní otevřela nové pravidelné kurzy bodyformingu v Centru Tance, které se zaměřují čistě jen na posílení problematických partií a poté jejich protažení. Moc se na to těším!

Co Tě naladí do pohody a co Tě naopak rozhodí?

Pohoda jsou pro mě taneční lekce se skvělými lidmi, kteří na mé lekce chodí. Úspěšně odvedené vystoupení nebo příjemný trénink s mou taneční skupinou ICONIC. Když by byla pohoda myšlena jako relax, pak asi vínko s dobrými přáteli, spánek, čokoláda, sauna, bazén, slunce.
Jinak si troufám říct, že se snažím nenechat se jen tak rozhodit, ale když už, tak opravdu nemám ráda zbytečně promarněný čas, kdy člověk musí někde sedět, na něco čekat, o něčem se zbytečně radit nebo něco zbytečně řešit. Mám času málo a snažím se ho řešit co nejefektivněji, proto mě podobné zbytečné časové proluky prostě štvou!
Hádky, to je druhá věc, kterou neumím nějak vstřebávat! Byla jsem zvyklá vyrůstat v naprosto úžasném rodinném harmonickém prostředí, kde jsem na hádky a nesrovnalosti nebyla zvyklá a nikdo mě jim asi nenaučil. Proto když slyším kolem sebe lidi, kteří mají mezi sebou problém, rozhodí mě to a neumím moc dobře jednat.

Sleduješ módu nebo se oblékáš podle sebe?

Řekla bych, že něco mezi tím. Samozřejmě se oblékám tak, abych se dobře cítila a aby to pro mě bylo pohodlné. Jelikož přelítávám během dne na různá místa, jsou pro mě tabu třeba podpatky, ač se mi jinak nesmírně líbí a když je nějaká večerní příležitost, určitě si je ráda obuju!
Módu ale jinak miluju a zbožňuju nakupovat hadry!
To je další z relaxů pro mě, strávit třeba dvě hoďky v obchodě vybíráním a zkoušením různého oblečení a doplňků. Nakonec ale stejně většinou upřednostním klasický džíny a mikču, což je pro mě asi nejpohodlnější.

Jaké jsou tvé nejoblíbenější boty?

Pohodlné, pro více příležitostí, do různého počasí. Miluju vyšší kotníčkové boty bez podpatku … na lítání a přebíhání … a často i na tanec.
A na speciální příležitosti nějaké pěkné podpatky! A na zimu kozačky!

Co ráda jíš? Máš mlsný jazýček?

Jsem pověstná tím, že ujíždím na čokoládě! Asi proto, že málo spím a spálím přes den všemi mými aktivitami opravdu hodně kalorií, tak právě čokoška mi dodá to, co potřebuju, tedy rychlou energii a k tomu navíc ještě super náladu!! A co si budeme namlouvat, přeci jen je i trochu zdravá! A krom toho ještě nepohrdnu ovocem a sýry! Ale co se týká klasických jídel, české kuchyně, masa a knedlíků, na to mě až tak moc neužije.

Kdypak vstáváš? Jsi ranní ptáče nebo noční pták? Vstáváš časně a ráda?

Vstávám časně každý den do školy, ale rozhodně ne ráda!! Jsem klasická noční sova. Jakmile je sebemenší možnost, okamžitě měním svůj režim. Ponocuju a chodím spát k ránu a vstávám až se mi zachce, tudíž kolem poledne. Ideální stav! S mým spánkovým deficitem se mi kolikrát podaří probudit až pozdě odpoledne, když jednou za uherský rok nastane ten den a já můžu bohapustě vyspávat! Jsem schopná spát desítky hodin! Takže spánek opravdu miluju a usnu kdykoli a kdekoli, jakmile je příležitost! Ale ta často bohužel není ...

Spánek to je regenerace celého organismu. Ale byli i tací, kterým stačily i pouhé čtyři hodiny - jako třeba Napoleon. Spíš více hodin než Napoleon?

Řekla bych, že ne. Pokud on spal 4 hodiny denně, tak žil ještě v luxusu! Nejhorší je, že z tanečních lekcí a z nočních vystoupení se vracím domů doslova nabitá energií! Oči dokořán, tělo by tančilo, energie na rozdávání ... Komu by se chtělo jít v tu chvíli spát! Takže přichází na řadu vymýšlení choreografií, zařizování workshopů, odpovídání na zprávy a emaily…. Jenže pak člověk zjistí, že při nastavení budíka mu to hlásí čas spánku 3 hodiny 20 minut (jako třeba teď).